ANTIKVARTET: O hudebním dědictví, nových písních a benefičním vystoupení v Opatově
- Jana Koenigová
- 15. 11.
- Minut čtení: 4
Aktualizováno: 16. 11.
ANTIKVARTET přináší na koncertní pódia nejen vlastní tvorbu, ale i odkaz legendárního Spirituál Kvintetu a texty Dušana Vančury, které stále rezonují. V rozhovoru Zuzana Vančurová a Jiří Mašek mluví o tom, jak se rodí nové písně, proč mají slabost pro koncerty v kostelech a co chystají na benefiční vystoupení v Opatově, jehož výtěžek podpoří opravu místních varhan.
ANTIKVARTET navazuje na odkaz Spirituál Kvintetu – co pro Vás osobně znamená tento odkaz? Jak se Vám daří kombinovat vlastní styl s tradicí, kterou přebíráte?
Jiří Mašek: To propojení se Spirituál Kvintetem je jasné už tím, že Zuzčin muž Dušan byl, dá se říct, většinu svého života členem slavného Spirituál Kvintetu, ale k tomu řekne víc Zuzka.
Zuzana Vančurová: Je to takové automatické propojení dvou kapel Antikvartetu a Spirituál Kvintetu. Vnímáme to jako pokračování práce a odkazu Dušana Vančury. Necítíme se být jako Spirituál Kvintet revival, ani bychom si to nedovolili, protože všichni víme, že to byla kapela jedinečná a takové věci se opakovat nedají.
Jiří Mašek: A přestože Dušan už tady pět let není, do našeho repertoáru stále přicházejí písničky z jeho pera! Zuzka totiž po Dušanovi našla v šuplíku několik rozpracovaných textů, které jsem měl tu odvahu dokončit. A tak vzniká poslední dobou spousta nových textů...
Jaký je Váš nejoblíbenější song z repertoáru ANTIKVARTET a proč právě ten?
Zuzana Vančurová: To je hrozně těžká otázka. Já mám na starost dramaturgii našich koncertů, takže vždycky vybírám, co se zařadí a co ne. Je těžké nějakou píseň vyřadit a sestavit program jenom na hodinové vystoupení.
Jiří Mašek: Tady je veliká devíza v tom, že ten repertoár je opravdu neuvěřitelný. To dědictví je velmi rozsáhlé a hodnotné. Já si jen vzpomínám na malou veselou příhodu z natáčení. Kdysi jsem dělal nějaký rozhovor pro noviny nebo internetový portál a vzpomínal jsem na moje mládí, jak jsem hrával na kytaru ve škole a při tom balil holky jako všichni kluci s kytarou. Padla tam otázka, co na sobě proklínám. Řekl jsem, že paměť, protože si pamatuju opravdu všechno. Je to až někdy nepříjemné, co si člověk pamatuje. Říkal jsem, k čemu mi například bude, že si pamatuju všechny písničky Dušana Vančury nazpaměť! (smích) Teď už to vím, teď z nich polovinu zpívám...
V jakém prostředí hrajete nejraději? Vnímáte jinak prostor kostela a jinak např. náměstí? Je něco, na co se do kostela těšíte?
Zuzana Vančurová: Určitě - to je velký rozdíl. Já i od Dušana znám hlášku, že když se zpívá na náměstí, tak je to takzvaně "rychle - nahlas - pryč".
(smích)
Jiří Mašek: Ale nemusí to tak být vždycky.
Zuzana Vančurová: Ano, není to tak vždycky. Na náměstí však nevytvoříte intimní atmosféru. Kostel má navíc v sobě historii. Já zde cítím úctu k předkům, k architektům, kteří postavili neuvěřitelné stavby. A že už jsme těch kostelů pár projeli! Vždycky se zde vytvoří krásná atmosféra. Posluchače propojuje dobrá vůle.
Z kostelů máme jeden velký zážitek, který se nikde jinde neděje. Když na konci vystoupení zařadíme koledu Narodil se Kristus Pán, funguje jako hymna. Lidé, aniž by je k tomu někdo vyzval, do jednoho vstanou a zpívají s námi... A to je prostě neuvěřitelný zážitek.
Jiří Mašek: Kostely, stejně jako malá divadla a kina mám moc rád. Jsou to prostory, kde mají lidé k sobě blízko.
Co je pro Vás největší radostí při vystupování pro lidi?
Zuzana Vančurová: To propojení, kdy od posluchačů získáváme zpětnou vazbu a reakce. A nemusí si lidé s námi vyloženě zpívat. Může to být jenom pocit nebo vjem. Z jeviště to lze dobře vnímat. Stačí nám vidět publikum, jak se chová, jak se lidé berou za ruce...
Jiří Mašek: Já doplním jeden můj postřeh. Jednou se stalo, že na koncertě ve druhé řadě seděl pán a celou dobu byl takový skleslý. Já jsem si říkal, no ten je asi zpruzený, že musel s manželkou někam na koncert. A tenhle pán potom přišel po koncertě do zákulisí a neskutečně děkoval, jak jsme ho obdařili, jak si to užil...
Na jaké písně se můžeme na benefičním koncertě v Opatově těšit?
Zuzana Vančurová: A musím říct, že nejen na benefičním koncertě v Opatově, ale na celé vánoční šňůře, která právě probíhá, bude vždycky z části obligátní repertoár, to znamená ta klasika, co hrajeme - Mlýny, Žízeň, čili ty Dušanovy slavné písničky...
Vánočních písniček už máme v současné době jedenáct a zase většinou jsme sáhli k repertoáru od Dušana, ale ne vždycky. Máme tam i zajímavosti, jako například Tichá noc, Adeste fideles, máme tam Gaudete, což je taková perlička, protože Dušan tuto písničku chtěl otextovat a pak si uvědomil, že text perfektně pasuje na Baladu vánoční od Karla Jaromíra Erbena. A taky máme několik vánočních novinek. První z nich je Gaudete, druhá je Panno bělostná, kterou i Spirituál Kvintet kdysi chvilku zpíval, ale my jsme ji udělali v jiném kabátku, a ta třetí je úplně nová. Našli jsme Dušanův nedopsaný text. Jmenuje se Nad Betlémem hvězda a Jirka ji dopsal. Chystáme ji letos představit na sítích jako překvapení Dušanovi k narozeninám.
Jiří Mašek: V Opatově budeme hrát celovečerní koncert, akorát laděný do Vánoc. Takže vlastně jednoduchá a lapidární odpověď je, na koncertě na podporu opatovských varhan uslyšíte od nás téměř všechno.
24. listopadu 2025 v 16:00
Kostel sv. Bartoloměje, Opatov u Třebíče
Výtěžek koncertu je určen na podporu veřejné sbírky na opravu opatovských varhan.
Rezervace vstupenek: 601 200 055
Komentáře